|
|
Soudcovská tvorba práva
Homolková, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat fenomén soudcovské tvorby práva ve 21. století. Práce se zabývá dvěma základními otázkami, konkrétně normativní závazností soudcovského práva a hranicemi pro soudcovské dotváření práva. Nejdříve práce poskytuje definice zásadních pojmů, pozornost je věnována zejména problematice, kterou vystihuje pojem soudcovské dotváření práva. Při dotváření je soudce omezen teleologií právního řádu, kterou nesmí překročit. Z toho vyplývá, že dotváření je zařazeno mezi metodu nalézání práva, ne jeho tvorbu. Zároveň je vysvětleno, proč se dotváření práva považuje v odůvodněných případech za legitimní činnost. Následují specifické oddíly věnující se detailněji uvedeným aspektům v rámci právních kultur common law a kontinentálního právního systému. Závěrem je poskytnuto srovnání soudcovské tvorby práva v obou právních systémech. Práce uzavírá, že mezi oběma kulturami panuje rozdíl v pojetí závaznosti soudcovského práva. Přesto oba systémy dosahují stability rozhodování a zároveň oba zůstávají do určité míry flexibilní. Znatelný rozdíl práce neshledává mezi prostorem, který je soudci vymezen pro tvorbu práva, v obou systémech jsou soudci více, či méně při dotváření práva omezeni teleologií právního řádu nastavenou zákonodárcem.
|
|
|
Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie)
Kalíšková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
i Abstrakt a 5 klíčových slov v českém jazyce Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie) Abstrakt Za cíl rigorózní práce jsem si stanovila charakterizovat uvedené velké právní systémy a formou srovnávací studie je komparovat. Rigorózní práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola obsahuje charakteristiku velkých právních systémů a jejich členění, kdy mimo komparovaných právních kultur stručně pojednává rovněž o právu africkém, právu indického subkontinentu (hinduismus, buddhismus) a čínsko-japonské právní kultuře. Druhá kapitola je zaměřena na popis angloamerické právní kultury a jejích subsystémů, zejména práva anglického, práva USA, práva Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Třetí kapitola se zabývá kontinentální právní kulturou a jejími subsystémy, konkrétně pojednává o okruhu francouzském, rakouském, německém, švýcarském, skandinávském, latinskoamerickém a právu Evropské unie. Současně uvedená kapitola zmiňuje další významné kodifikace zemí evropského prostoru, jakými jsou Nizozemí a Rumunsko, a rovněž ruskou občanskoprávní úpravu. Čtvrtá kapitola je věnována islámské právní kultuře a významu náboženství v dané společnosti. Stěžejní část rigorózní práce spočívá v páté kapitole, která srovnává uvedené právní systémy z hlediska historického vývoje, pramenů práva, koncepce...
|
|
|
Co je závazné ze soudního rozhodnutí? (česko-anglické srovnání)
Novák, Luděk ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem mé práce je odpovědět na otázku, co je závazné ze soudního roz hodnutí v česko-anglickém srovnání. Zabývá se tedy otázkou závaznosti soudního rozhodnutí a tím, se kterou částí rozhodnutí se tato vlastnost váže v českém právu a v právu Anglie a Walesu. Prvotním impulsem byl fakt, že v rozhodnutích českých vrcholných soudů se poměrně často objevují ter míny pocházející z common law systémů. Proto se snažím srovnat v obecné rovině postavení judikatury v kontinentálním typu právní kultury a v com mon law a následně pak konkrétněji v České republice a Anglii a Walesu. Diplomovou práci tvoří osm kapitol. Úvodní kapitola podává důvody výběru tématu, cíle a metody práce. Druhá kapitola se věnuje postavení juň dikatury na evropském kontinentu a člení se na dvě podkapitoly. První se zabývá dějinami postavení judikatury. Druhá podkapitola pak řeší význam a normativní účinky judikatury v současnosti. Třetí kapitola naproti tomu zkoumá postavení judikatury v anglickém common law a člení se také na dvě podkapitoly. První stručně popisuje důležité faktory a milníky v dějinách postavení judikatury a druhá se pak v obecnosti zabývá precedenční závazň ností. Čtvrtá kapitola pak srovnává poznatky z předchozích dvou kapitol a uvádí další rozdíly či podobnosti v postavení judikatury, společně s jejich...
|
|
|
The Binding Effect of Arbitral Awards in International Investment Disputes
Jančová, Nicole ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
v českém jazyce Závaznost rozhodčích nálezů v mezinárodních investičních sporech Účelem této práce je analyzovat závaznost rozhodčích nálezů, a to ve vztahu ke stranám sporu, především ale pro budoucí tribunály. Práce se dále zabývá de facto precedentem a jeho vývojem v mezinárodním investičním právu. Teoretický výzkum je podpořen empirickou studií investičních rozhodčích nálezů. Důvodem pro tento výzkum byla existence konfliktních nálezů v mezinárodním investičním právu, která podrývá právní jistotu jednotlivých investorů a států. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část je úvodní a zabývá se obecnou charakteristikou mezinárodních investičních sporů. Tato část popisuje systém dvoustranných dohod na podporu a ochranu investic a systém řešení sporů, lterý ponechává investorovi volbu fóra, ktere bude daný spor rozhodovat. Kapitola dále rozlišuje dvě možná vnímání role rozhodce: prvním je vztah "principal-agent", kde je rozhodce pouhým agentem stran a je zcela nezávislým na ostatních tribunálech, druhým je potom postavení arbitra nejen jako agenta stran sporu, ale také agentem celé mezinárodní investiční komunity. Druhá kapitola se zaměřuje na samotnou závaznost rozhodčího nálezu. Tato část diskutuje znění Úmluvy ICSID, a také statutu Mezinárodního soudního dvora ve smyslu toho, jak nález...
|
|
|
Soudcovská tvorba práva
Homolková, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat fenomén soudcovské tvorby práva ve 21. století. Práce se zabývá dvěma základními otázkami, konkrétně normativní závazností soudcovského práva a hranicemi pro soudcovské dotváření práva. Nejdříve práce poskytuje definice zásadních pojmů, pozornost je věnována zejména problematice, kterou vystihuje pojem soudcovské dotváření práva. Při dotváření je soudce omezen teleologií právního řádu, kterou nesmí překročit. Z toho vyplývá, že dotváření je zařazeno mezi metodu nalézání práva, ne jeho tvorbu. Zároveň je vysvětleno, proč se dotváření práva považuje v odůvodněných případech za legitimní činnost. Následují specifické oddíly věnující se detailněji uvedeným aspektům v rámci právních kultur common law a kontinentálního právního systému. Závěrem je poskytnuto srovnání soudcovské tvorby práva v obou právních systémech. Práce uzavírá, že mezi oběma kulturami panuje rozdíl v pojetí závaznosti soudcovského práva. Přesto oba systémy dosahují stability rozhodování a zároveň oba zůstávají do určité míry flexibilní. Znatelný rozdíl práce neshledává mezi prostorem, který je soudci vymezen pro tvorbu práva, v obou systémech jsou soudci více, či méně při dotváření práva omezeni teleologií právního řádu nastavenou zákonodárcem.
|
|
|
Mezinárodní důsledky jednostranného prohlášení Nezávislosi Kosova
Janicki, Miloš ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil analyzovat dopad kosovské krize na mezinárodní vztahy. Problematika Kosova a její řešení v posledním desetiletí vyprodukovali dvě důležité zásady, které po opakovaném používání mají tendenci stávat se precedenty. První zásada vznikla během války v roce 1999 a lze ji popsat jako humanitární intervence bez mandátu OSN. Tento postup po SRJ byl uplatněn i v jiných státech v průběhu posledního desetiletí. Druhou zásadou, která je hlavním tématem mé práce, je jednostranné vyhlášení nezávislosti, které podpořilo mnohem více státu než v předešlých případech jednostranných pokusu o osamostatnění. Pomocí analýzy událostí v Gruzii se pokouším prokázat, že separatismus bude v budoucností využíván jako nastroj mezinárodní politiky. Autorita OSN v posledním desetiletí slábne a pokud tento trend bude pokračovat hrozí, že právní zásady v mezinárodních vztazích budou vystřídány jednostrannou interpretaci morálky. Kromě zaměření na dopady kosovské krize na mezinárodní uspořádaní pokusil jsem se o hlubší analýzu kosovské problematiky. Věnoval jsem se dějinám konfliktu se zaměřením na události v období mezi rokem 1974 a rokem 1999, které považují za rozhodující ve vývoji problematiky. Právní část práce jsem věnoval seznamováním se s normami mezinárodního práva, které používali ve své argumentaci odpůrci a stoupenci nezávislosti Kosova a náhledu do obecné teorie secese.
|
host ::
RSS.